Předchozí kapitola zmiňovala jednotlivé typy keší. Klasické zelené tradiční kešky jsou připraveny k odlovu bez jakékoli další aktivity, stačí zamířit na dané souřadnice a vydat se lovit. Výjimečně můžeš narazit na tradiční kešku se zámkem, ale v takovém případě musí být kód zámku uveden poblíž keše, abys nebylo nutné nic luštit.

U modrých keší (other / mystery) je zpravidla nutné získat nějaké indicie. Ty zjistíš buď z listingu, vyhledáš na internetu, najdeš přímo na místě nebo na ně přijdeš jiným, leckdy i velmi netradičním způsobem. Ze získaných nápověd pak následně nějakou cestou vypočteš či získáš finální souřadnice. Keška typu other také ale může znamenat, že k jejímu získání budeš potřebovat nějaký speciální nástroj, např. láhev s vodou, UV lampu či teleskopický magnet.

Dalším typem kešek jsou tzv. multi keše. Ty mají ikonku žlutou. Jejich pointa spočívá v tom, že musíš navštívit více míst (stagí – čti stejdží). Na každé zastávce zpravidla získáš nějakou nápovědu či její část. Ze získaných údajů si vypočítáš finální souřadnice, kde se nachází poklad.

Než se vydáš na odlov, doporučujeme se podívat na terén, obtížnost a atributy.

U každé keše je uvedená obtížnost a terén, přičemž pro tyto účely je používána stupnice s jednou až pěti hvězdičkami. V základu platí, že jednička je nejjednodušší a pětka nejtěžší. Hodnocení obtížnosti vyjadřuje náročnost nalezení keše na místě. Hodnocení terénu by mělo odrážet to, jak těžko se na souřadnice keše dostanete. Pojďme si ukázat, jak takové hodnocení vypadá.

 Obtížnosti

• 1 * jednoduchá – nalezitelná i začátečníkem do několika minut
• 2 ** průměrná – předpokládaná doba nalezení je do 30 minut
• 3 *** náročná – i zkušený lovec keší ji bude nějakou chvíli hledat
• 4 **** obtížná – skutečná výzva i pro zkušené kačery, může vyžadovat zvláštní dovednosti, znalosti nebo důkladnou přípravu
• 5 ***** extrémní – bude opravdu velkým problémem, nalezení nebo otevření schránky může vyžadovat odborné znalosti a schopnosti

Kromě toho existují ještě stupínky mezi pro mezní případy – například obtížnost 3,5.

Terén

• 1 * bezbariérový přístup – keška odlovitelná i vozíčkářem, terén je zpevněný, relativně rovný a keš není vzdálená více než 800 metrů
• 2 ** vhodná pro malé děti – cesta ke keši vede většinou po značených cestách, neměla by být zde žádná prudká stoupání nebo klesání, vzdálenost ke kešce je do 3,2 kilometrů.
• 3 *** nevhodná pro malé děti – keš by měl zvládnout dospělý nebo starší dítě v závislosti na fyzické kondici, cesta ke keši může vést mimo značené trasy, lze očekávat strmá stoupání nebo klesání, výlet může být delší než 3,2 kilometrů.
• 4 **** pouze pro zkušené nadšence – velmi pravděpodobně bude mimo značené cesty, očekávej strmá stoupání nebo klesání (vyžadující použití rukou), případně výlet delší než 16 km. Může vyžadovat přenocování.
• 5 ****** extrémně náročný terén – vyžaduje speciální vybavení, jako je loď, horolezecká nebo potápěčská výbava. Počítej s vysokou obtížnosti a na tento stupeň keše choď minimálně ve dvou.

Může být použito hodnocení, kde se objevuje půl hvězdičky. To znamená, že keš nelze přesně specifikovat, a tak její hodnocení je mezi dvěma stupni obtížnosti či terénu.

Atributy

Kromě obtížnosti a terénu mohou zakladatelé keší (owneři) specifikovat tzv. atributy, které lépe vystihují, co můžete při hledání očekávat. Tyto atributy jsou zpravidla zobrazovány formou grafických ikon – na webu geocaching.com, pokud nad ikonou zastavíš myší, zobrazí se její textový popis. Z atributů například poznáš, zda se ke keši lze dostat na kole, motocyklu nebo autem, jaké vybavení budeš potřebovat, jaká rizika ti hrozí a jaké terénní podmínky tě čekají. Atributy mohou být pozitivní a negativní. Tj. vyčteš z nich, že ke keší dá / nedá dostat na kole a podobně. Kompletní seznam atributů nalezneš na stránce www.geocaching.com/about/icons.aspx . V tomto článku ti představíme alespoň ty, se kterými se můžeš setkat nejčastěji.

Celkem existuje 66 pozitivních a 41 negativních atributů. Někteří kačeři se zaměřují na to, aby nasbírali kešky se všemi existujícími atributy.

Velikosti kešek

Abys věděl, co na místě hledat, doporučujeme věnovat pozornost také deklarované velikosti kešky. Rozlišujeme tyto velikosti:

• Mikro (micro) – objem menší než 100 mililitrů, typickým příkladem je krabička od filmu. Zpravidla obsahuje pouze logbook. Ještě menší, ale oficiálně neuznaná velikost je tzv. nano keš s objemem menším než 10 ml. Zde nalezneš pouze stočený proužek papíru pro tvůj log.
• Malá (small) – objem od 100 ml do 1 litru, typickým zástupcem jsou plastové krabičky na potraviny. Většinou obsahuje logbook, tužku a drobné předměty.
• Střední (regular) – s objemem mezi jedním a 20 litry, opět se může jednat o velkou plastovou krabici. Do této keše se kromě logbooku vejdou i další předměty.
• Velká (large) – je keš s objemem 20 litrů nebo větší, jedním z příkladů může být jeskyně, která je považována za kešku.
• Jiná (other) – neobvyklé schránky, které nespadají do žádné z uvedených kategorií. Například různé varovné cedulky, na jejíž rubové straně je připraven logbook.

Co bývá obsahem kešek?

Postup, jak se připravit na odlov již znáš, a proto se teď zaměříme na to, co všechno v keškách můžeš najít. Některý obsah kešek je dobrovolný, jiný zase naopak „povinný“. Pojďme teda vstoupit do zákulisí pokladu.

Povinným obsahem se rozumí věci, které jsou nutné, aby běžná keška vůbec mohla být založená či dále provozována. Jedná se o logbook (nebo nějaký papír, na který se můžeš zapsat) a ve větších keškách většinou i informace pro neznalé nálezce – tzv. mudlokarta (kartička pro případné nálezce, aby keš neničili ani jinam nepřesouvali).

Dobrovolným je myšlen obsah, který není nezbytný pro existenci keše. Většinou zde nalezneš tužku (nebrat – je pro zápis do logbooku), TB/GC předměty, CWG / SQ sběratelské předměty nebo například lidově řečený kinderbordel (pojem vzniknul z drobných hraček z Kinder vajíček).

Následuje kapitola Orientace na webu geocaching.com.