Přesně 1661 dní byl ve funkci revírníka pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký Tobias Reviewer. Během svého funkčního období publikoval 7811 keší a eventů.

Do historie českého geocachingu se nesmazatelně zapsal také svým podílem na největší akci u nás – giga eventu Great Moravia. Dva měsíce po definitivním složení funkce jsme Standovi Šestákovi položili několik otázek, týkajících se jeho působení i zhodnocení „gigáče“. Pojďte se podávat na závěrečné ohlédnutí s revírníkem Tobias Reviewerem.

Začněme nejprve Tvou kariérou revírníka – co se u Tebe změnilo mezi publikací první a poslední keše (resp. eventu)?

Než jsem začal revírničit, moc jsem nevěděl, do čeho jdu, co od toho mám vlastně čekat a co všechno mě to bude stát. Až postupně jsem zjišťoval, o čem to vlastně je. Zjistil jsem, že problémů, se kterými se musí revírník potýkat, a věcí, kterými se musí zabývat, je mnoho. Někdy víc než je zdrávo na to, že jde dobrovolnou a v podstatě téměř nijak ohodnocenou práci. A kolikrát pak ještě musí číst arogantní výlevy kačerů.

Ale říká se, že co tě nezabije, to tě posílí a pro mě těch 4,5 roku byla zajímavá zkušenost. No, nemohu říct, že by se u mě něco zásadního změnilo. Má žena z mého reviewerského působení sice radost neměla, ale neopustila mě, ze zaměstnání mě nepropustili, v blázinci jsem neskončil, nehulím, prášky neberu a alkoholu neholduju o nic víc (ale ani míň) než před tím. Díky svému revírničení jsem přišel o několik dobrých přátel, což mě sice chvíli mrzelo, ale už nemrzí. Na druhou stranu, dost přátel mi také přibylo. Takže ničeho nelituji.

Jak se stát revírníkem?

Na diskuzním fóru na serveru Geocaching.cz jsi 20. června oficiálně oznámil svůj odchod do důchodu i svého nástupce, kterým je ValenReviewer. Svého nástupce sis vybral sám?

Ano, vybral jsem ho sám. V České republice je dobrým zvykem, že odstupující reviewer za sebe navrhne nástupce. Navrženého kandidáta pak musí jednomyslně schválit tým českých reviewerů. Pokud by některý nesouhlasil, musel bych hledat dál.

Často se v této souvislosti objevují otázky, co musí kačer udělat, aby se stal revírníkem. Buďme konkrétní – co pro to udělal ValenReviewer?

Myslíš třeba, jestli by se měl někam přihlásit? Tak takhle to nefunguje. Hráčů, kteří by měli o tuto práci zájem je sice mnoho, ale jen velmi málo z nich je natolik schopných, aby se mohli revírníkem stát. Vhodné osoby jsou vytipovány reviewery na základě jakýchsi „pozorování“.

Za nějakou dobu svého působení totiž každý revírník získá o aktivních hráčích trochu přehled, např. zjistí, jak hrají geocaching, jaké zakládají kešky, jaké pořádají eventy, jak komunikují s ostatními hráči (a reviewery), jak komunikují na fórech a na facebooku a jestli dělají něco zvláštního pro komunitu. A na základě těchto „pozorování“ jsou vytipováni vhodní kandidáti, kteří jsou v případě potřeby osloveni. Ale to ještě nemusí znamenat, že se dotyčný kandidát automaticky stane reviewerem. Poslední slovo má samozřejmě Geocaching HQ, které kandidáta na základě dalšího vlastního prověření buď potvrdí, nebo odmítne.

Kdybys měl nějak globálně specifikovat, jakými lidskými a odbornými vlastnostmi by měl revírník disponovat?

Obecně platí, že reviewer musí být zkušený hráč s velmi dobrou pověstí a znalostí pravidel, musí být psychicky vyrovnaný a nekonfliktní, musí mít vynikající komunikační schopnosti a musí mít za sebou nějakou práci pro komunitu – zakládat kešky, pořádat eventy, spravovat nějaký komunitní webík apod. A samozřejmě musí být plnoletý.

Revírnický důchod

Nyní máš za sebou dva měsíce „revírnického důchodu“. Jak se to projevilo ve Tvém životě?

Mám teď mnohem víc času na své další aktivity a hlavně klid. Jak už jsem naznačil, věcí, kterými se musí revírník zabývat je opravdu mnoho. Není to jen publikování keší, ale také řešení NA logů, posunů souřadnic, dlouho disablovaných keší, sledování reviewerského fóra, komunikace s úřady a CHKO (někdy i s policií a dokonce s BIS) a odpovídání na spoustu různých emailů.

Někdy jsou komunikace s kačery dost vyčerpávající a stává se, že jak pak člověk půl dne totálně rozhozený.

Jako jeden z důvodů jsi uvedl, že se chceš věnovat i jiným koníčkům. Prozradíš nám, jaké to kromě geocachingu jsou?

Spokojený jsem při čtení dobré knihy a věnuji se střelbě z krátkých zbraní, převážně z pistole. Také s mou ženou rádi cestujeme.

Jaké bylo být Tobias Reviewerem?

Kolik času jsi denně věnoval revírnickým činnostem?

Reviewer má na reakci na novou keš jeden týden, ale snažil jsem se revírničit denně, protože když na to člověk týden nesáhne, o víkendu má o zábavu postaráno. V průměru mi to zabralo asi dvě hodiny denně.

V příspěvku na diskuzním fóru jsi mimo jiné zmínil, že práci revírníka znechucují různá „arogantní individua“. Co Tě při komunikaci s kačery dokázalo nejvíc naštvat?

Těch věcí bylo víc, dost také záleželo na stylu komunikace. Někteří owneři používali hrubé urážky, jiní zase arogantní, ironické a sarkastické poznámky. Zvednout tlak mi třeba dokázala argumentace jinou publikovanou keší – „vysvětli mi, proč mu to prošlo a mě to nechceš povolit“. Owneři si často neuvědomují, že to, co bylo možné před pěti lety, dnes už možné není. Vlastně to nemusí být ani tak dlouho, pravidla a pokyny pro revírníky se upravují každoročně, takže třeba event, který byl publikovaný loni na jaře, už letos být publikovaný nemusí.

Zajímavosti kolem Tobias Reviewera

Proč sis zvolil jako revírnický nick právě Tobias Reviewer?

Vybrat vhodný nick není vůbec snadné. Dlouho jsem nick zvažoval a nakonec to vyhrál Tobias. Teda, on je to vlastně Tobiáš. Ale na HQ mají s diakritikou stále docela problém 🙂 Tobiáš je má oblíbená postava z knih Jiřího Kulhánka. Je člen Nočního klubu, tajemné „organizace“, založené před mnoha staletími, která velmi efektivně a neúnavně likviduje různé zločince.

Dle statistik na Tvém profilu jsi publikoval keše také na Ukrajině, Slovensku a v Řecku. Jak se to povedlo?

Také jsem publikoval event v Indii a několik EC 🙂 I revírnici mají své statistiky a tak se snaží, aby byly co nejvíc zajímavé. Dle nařízení Geocaching HQ však reviewer nesmí publikovat v jiné zemi, resp. nesmí tam publikovat bez souhlasu místně příslušného reviewera. Ale sem tam stane, že se revírníci domluví a prohodí si nějaké zkontrolované kešky k publikaci. Ovšem ne vždy se domluva podaří.

Chasseur.cz aneb V roli hráče

Svou první keš jsi dle statistik našel 18. května 2009. Během více než osmi let jsi nasbíral přes 8000 keší. Jak se za tu dobu podle Tebe změnil geocaching u nás?

Změny tu jistě patrné jsou, to potvrdí každý déle hrající kačer. Řekl bych, že geocaching se mění rok od roku a asi to je přirozený vývoj. Hra je v posledních letech také hodně medializovaná, takže ztrácí nádech tajemnosti. Ale mění se i skladba hráčů a jejich priority. Velký počet hráčů se snaží do hry přinést něco, co tu ještě nebylo, tak vymýšlejí různé šílenosti, často za hranicí pravidel, nebo dokonce zákonů. Avšak změny se podle svých vizí snaží realizovat i Geocaching HQ.

Máš na svém kontě 68 FTF. Baví Tě adrenalinové „honění se za prvenstvím?“

Než jsem začal revírničit, tak mě hon za FTF docela bavil. Byla to legrace. Pak jsem měl pár let pauzu, i když tedy ne tak docela. Pár hromadných eventových FTF bylo (ne však v mých krajích).

Nedávno jsem si zkusil vyjet na první souboj o FTF po odchodu do výslužby. Když keš pípla, měl jsem to asi 500m vzdušnou čarou. Pět minut jsem se ujišťoval, že se mi opravdu chce, pak jsem vyrazil. A co myslíš? Bylo tam 🙂

Kačeři loví z různých pohnutek – někoho baví již zmíněná „eftéefka“, další rádi zdolávají „té pětky“, pro jiné je doménou „honibodství“. Co je pro Tebe tou hlavní motivací, proč lovit?

Já lovím podle momentální nálady a nedá se říct, že bych vyloženě honil body. Také nelovím úplně vše. Na ignorlistu mám přes 3500 keší, které jsou pro mě nějakým způsobem nezajímavé. Nicméně „honibody“ nezatracuji. Když mám chuť, klidně si zajedu zablbnout na nějaký PWT.

Líbí se mi třeba statistiky, tak se snažím vyplňovat různé tabulky a vybarvovat mapy. Je to takové hezké zpestření.

Giga event ve zpětném zrcátku

Vraťme se nyní k největší akci u nás – giga eventu Great Moravia, na jehož pořádání máš nesporně významný podíl. První otázka zní: šel bys do toho znovu?

Sice se říká nikdy neříkej nikdy, ale do giga eventu už bych opravdu znovu nešel a řekl bych, že ani Martin s Michalem ne. Možná nějaký megáček za rok nebo za dva, ale nebudu raději předbíhat.

Kačeři Tě na „gigáči“ zpravidla viděli pobíhat s ustaraným výrazem. Rozhodně to nevypadalo, že by sis event vychutnával v klidu a pohodě. Bylo v průběhu akce hodně starostí a věcí k řešení?

U každé takové akce, ať je připravena sebelíp, se v jejím průběhu vyskytnou problémy, které je třeba operativně řešit. To je naprosto normální a tak nějak jsme s tím počítali. Jestli těch věcí bylo v průběhu gigáče hodně, nedokážu říct. Zkrátka tam byly.

Co se povedlo a s čím byly problémy?

Kdybys měl vyzdvihnout tři věci, které se podle Tebe v souvislosti s „gigáčem“ nejvíc povedly, které by to byly?

Určitě to byl výběr místa samotného. K tomuto jsem byl na začátku trochu skeptický, ale podle logů se lidem na Plumlově líbilo. Pokud bych měl vybrat něco z programu, tak naše T5 workshopy byly hodnoceny velmi dobře. No a třetí věc, kterou jsme plánovali a která se nám dle mého názoru velmi povedla, bylo rozprostření účastníků po aktivitách v širším okolí.

Za Kešky.cz byli na eventu všichni, kdo mají s tímto projektem co do činění. Subjektivně jsme měli dojem, že vše běží „jako po drátkách“. Prozraď nám: bylo něco, co se podle Tebe vůbec nepovedlo?

Samozřejmě pár věcí skřípalo a ladily se za běhu, ale že by se něco vyloženě nepodařilo, to asi nemohu říct. Trochu jsme přecenili zájem účastníků o doprovodné programy mimo Plumlov. Některé jsme museli pro nezájem dokonce zrušit, ačkoliv byly velmi zajímavé. A nepovedlo se teda počasí, to bylo téměř na chlup stejné jako před 5 lety na Mega Moravia.

Závěrem za naši redakci děkujeme nejen za tento rozhovor, ale také za všechny odpovědi na zvědavé otázky, které jsi našemu serveru bezmála rok poskytoval ohledně giga eventu Great Moravia. Jako aktivní kačeři Ti pak chceme poděkovat za veškerý Tvůj čas, který jsi nám a všem geokolegům během své kariéry revírníka věnoval.

A já děkuji za poděkování 🙂